Divadelní hra Poslední vlak se odehrává na opuštěném nádraží, které se stává symbolem konce jedné životní etapy. Prostor působí stroze a chladně.

Na scéně vystupují pouze dva herci, kteří nesou celý příběh. Jejich dialogy jsou úsporné, ale významově nabité.

Hra pracuje s tichem jako plnohodnotným výrazovým prostředkem. Pauzy mezi replikami často říkají více než samotná slova.

Diváci sledují pomalé a bolestné loučení, které nepůsobí pateticky. Emoce přicházejí nenápadně a přirozeně.

Poslední vlak je inscenací pro trpělivé publikum, které ocení jemnost a hloubku.